Hrát proti světové jedničce? Byla to čest...

Publikováno 17.08.2015

Hrát proti světové jedničce? Byla to čest...

"Když jsme se dozvěděly, že budeme hrát proti světové jedničce, čekaly jsme, že dostaneme lekci. Každopádně to pro nás ale byla čest, moci nastoupit proti Federice Bacchetta."

Nejen tato slova zaznívají z úst našich hráček Evy Brožové a Jany Deylové, které v tomto krátkém rozhovoru shrnují své úspěšné víkendové působení na turnajích ITFG4 a ITFG3 v Dachau (Německo). 

Ale pěkně popořadě. Nejprve je nutné shrnout celkové působení našeho páru na těchto dvou turnajích. V prvním turnaji naše hráčky vyhrály dvě kola, nejprve proti výše postaveným Francouzkám, dále proti Švýcarkám Leuenberger/Leuenberger a poté v semifinále podlehly dvojici Luik(EST)/Berreth (GER).

Na druhém turnaji poslal los naše hráčky do předkola na nejvýše nasazený pár F.Bacchetta (ITA, #1 sv.žebříčku)/Silvia Zanuttini (ITA,#50). Předkolo náš tým zvládl s přehledem, a tak se mohl těšit na utkání proti úřadující mistryni světa ze světového šampionátu týmů v Moskvě. FB


Jasná taktika nepustit světovou jedničku do hry a trpělivou hrou donutit její spoluhráčku k chybám vycházel Janě s Evou po celý první set, a tak se naše děvčata mohla radovat z jeho zisku poměrem 6/4. Poté však přišla ledová sprcha, kdy Italky svou hru zpřesnily a jasně vyhrály druhý set 6/1. Ve třetím setu se však naše hráčky dokázaly vrátit zpět do zápasu, dokázaly vyhrát první tři hry vždy přes shodu rozhodujícím balonem, což soupeřky zlomilo a Jana s Evou jim udělily dokonce "kanára".  

V semifinále na náš tým čekal opět sesterský pár Leuenberger/Leuenberger, se kterými si holky opět bez problému poradily, a tak se mohly těšit na finále,  na možnou odvětu z pátečního semifinále, proti Luik a Berreth. Ve finále však náš tým nemohl předvést 100% výkon kvůli zranění J.Deylové, a tak za stavu 1/6,0/1 musely Češky skrečovat. Vítězkami se staly Luik / Berreth. 


Jak byste zhodnotily losy a utkání, která jste odehrály?

Eva Brožová:

Na páteční turnaj jsme vyjížděly až ráno. Původní rozpis utkání sliboval, že hrát budeme od 13:00, takže jsme vše stíhaly perfektně. První krize však přišla za hranicemi, kde jsme zůstaly dvě hodiny v koloně a zápas proti Francouzkám jsme málem nestihly, pořadatelé nám však umožnily nasotupit pozděj, a tak jsme po šesti hodinách na cestě mohly nastoupit. První zápas jsme zvládly 6/2,6/1. Díky pozdnímu příjezdu jsme musely i hned hrát i druhé kolo, což nám paradoxně prospělo, protože jsme byly v tempu. Se Švýcarkami N. a S. Leuenberger jsme vyhrály 6/1 a 7/6. V semifinále jsme narazily na velice agresivní styl hry, který nám neseděl a prohrály jsme s Luik a Bereth 1/6,2/6.

Los druhého turnaje se nám vůbec nelíbil. Předkolo na první nasazené není to, co chtějí hráči vidět. Zvláště pak, když je to na úřadující mistryni světa. V podstatě jsme byly smířené s tím, že si zahrajeme předkolo a pokud ho vyhrajeme, tak pak dostaneme lekci, jak se má hrát beachtennis.
Předkolo jsme hladce vyhrály a šly jsme na první nasazené. Naše taktika byla jasná, vše co můžeme, tak hrát jen na Zanuttini. Ta je také dobrou hráčkou (50. na světě), ale podává nevyrovnané výkony. Donutily jsme jí udělat několik chyb a ubrala tak na razanci. Bacchetta se snažila Zanuttini pomáhat, ale tím, že se dostala ke hře jen sporadicky, tak její úspěšnost úderů také nebyla stoprocentní. Po vítězství prvního setu jsme byly v euforii, až v takové, že jsme pustily začátek druhého setu a Zanuttini se dostala do hry a již nedělala tolik chyb. Naštěstí jsme se zase více začaly soustředit a vrátily se k taktice prvního setu.
Třetí set, ve kterém jsme vyhrály 6/0 sice vypadá lehce, ale vůbec tomu tak nebylo. První tři gemy byla vždy shoda a následoval tak rozhodující míč. Vzhledem k tomu, že jsme hrály ve stylu „nemáme co ztratit“, tak jsme se na kurtě cítily v rozhodující sadě lépe než favoritky a dotáhly jsme zápas do vítězného konce. Obě jsme byly s naším výkonem spokojené, vesměs se nám dařilo vše, co jsme si řekly, že budeme hrát.

V semifinále proti sestrám Leuenberger jsme hrály slušně, dokázaly jsme vyhrát několik shod a nakonec jsme přesvědčivě vyhrály. Ve finále jsme bohužel nemohly předvést co v nás je. Ale i tak jsme s turnaji nadmíru spokojeny.dachau

 

Jaké to je, hrát proti zřejmě nejúspěšnější hráčce poslední dekády?

Jana Deylová:

Byla to čest proti ní nastoupit. Jasně se však ukázalo, že ani nejlepší hráčka na světě neuhraje výsledek sama, plážový tenis je týmový sport, a tak jsme s Evou, jako tým dokázaly překonat tyto jasné favoritky. 


Letošní sezóna se zhoupla za svou polovinu, jaké máte do konce sezóny plány?

JD: Nejbližším turnajem, kterého se zúčastním bude MČR na začátku září. Dále v současné chvíli ještě rozmýšlím účast na Mistrovství Evropy v Izraeli, které se hraje v listopadu.

EB: "Já mám plány vesměs podobné, narozdíl od Jany se ještě plánuji zúčastnit ITF G4 v Nitře, kde si zahraji se sestrou. Poté spolu s Janou odehrajeme MČR a zdali pojedeme do Izraele nebo ne, to si ještě musíme rozmyslet." 

- Vložit nový komentář


Jméno
Komentář

- Komentáře